Tereza Michálková

Zpívám, co si pamatuju. Přivedla mě k tomu moje maminka, která mi nejdřív jako malé zpívala ukolébavky před spaním. Když jsem byla větší, naučila mě svoje oblíbené písně, třeba od Spirituál kvintetu, a zpívaly jsme spolu. Dnes už zpívám sama, v podstatě nedokážu udělat doma nebo na chalupě žádnou práci, aniž bych si u toho nezpívala. Se zpěvem jde prostě všechno líp!

Na gymplu jsem chodila do sboru, ale kvůli učení jsem na něj neměla čas. Celou dobu jsem pak litovala, že už s ním nezpívám. Tak jsem si po letech slíbila, že za odměnu, pokud odevzdám disertační práci, začnu zase zpívat. A tak jsem hledala. Kritéria přitom byla: zajímavý repertoár a sympatičtí lidé. Taky jsem chtěla menší sbor, kde se každý hlas počítá a musí se snažit. A Vocalica to splnila. Když jsem pak na svůj dotaz ohledně možnosti přijímání nových členů obdržela od sbormistryně milou a vstřícnou odpověď, bylo jasno. A o dva měsíce později mi k mému překvapení řekli, že prý mě tedy berou! 🙂